Noc kostelů Rozhovice

Noc kostelů Rozhovice Dne 10. 6. 2022 se v kostele sv. Petra a Pavla v Rozhovicích konala historicky první Noc kostelů. Od 19 do 22 hodin se v každou celou hodinu konalo krátké seznámení s dílem Vojmíra Vokolka v Rozhovicích i v dalších kostelech, většinou podle zájmu návštěvníků. Jednou se sešlo více pamětníků, kteří s ostatními sdíleli své vzpomínky, jindy jsme se … Číst dál

Noc kostelů Rozhovice

Noc kostelů Rozhovice

Dne 10. 6. 2022 se v kostele sv. Petra a Pavla v Rozhovicích konala historicky první Noc kostelů. Od 19 do 22 hodin se v každou celou hodinu konalo krátké seznámení s dílem Vojmíra Vokolka v Rozhovicích i v dalších kostelech, většinou podle zájmu návštěvníků. Jednou se sešlo více pamětníků, kteří s ostatními sdíleli své vzpomínky, jindy jsme se dostali k diskusi o oprávněnosti přetvářet prostor kostela.

U vchodu do kostela se vyjímala fotografie Vojmíra zvoucího do svého Dvakačovického ateliéru, kterou nám zapůjčil pan Václav Vokolek. Další fotografie týkající se kostela byly vystaveny poblíž.

Tématem Noci kostelů byl zvolen kámen.

Podle fotografie sochy Pět chlebů a dvě ryby si na Vojmírově lavičce každý mohl prostřít valouny svým způsobem.

Na začátku schodiště dole před kostelem si mohli návštěvníci vybrat kámen, který zastupoval jejich trápení nebo bolesti. Po schodech ho mohli vynést až na oltář. Pokud chtěli, napsali svá trápení na kartičku a lidé z farnosti v Pardubicích se za jejich bolesti celý rok modlí.

Pro děti byly nachystány omalovánky inspirované Vojmírovými freskami z Hrbokova.

Prostorem kostela zazněla reprodukovaná fónická báseň Hlad.

V presbytáři byly nachystány hudební nástroje za jednotlivé kontinenty, ve kterých lidé prožívají fyzický nebo duševní hlad. Během večera návštěvníci ztvárnili hudbu v rytmu hladu. Bylo krásné provozovat hudbu s lidmi, kteří se navzájem neznali. Děkujeme za odvahu a společný zážitek.

Ten večer navštívilo kostel kolem 50 zájemců, někteří do kroniky akce připsali i svou vzpomínku nebo názor. Akce byla zakončena tichou společnou modlitbou za smíření.

 

Jak jsme nosili pecny chleba

Vzpomínky řady pamětníků na Vojmíra Vokolka začínají slovy: „Jo, tomu jsem pomáhal shánět (vozit, skládat, řezat, …) to či ono. A jak nadpis naznačuje, je tomu tak i v mém případě. V osmdesátých a devadesátých letech měl Vojmír Vokolek ve Dvakačovicích pronajatý jeden ze starých domů. Slušelo by se použít tradiční slovo ateliér, jenže výtvory, často … Číst dál

Stěhování dvakačovického ateliéru Vojmíra Vokolka v dubnu 1998

V sobotu 18. dubna 1998 proběhlo stěhování ateliéru Vojmíra Vokolka z hospodářského objektu v Dvakačovicích č. p. 8, kde byl několik let v pronájmu. Důvodem byl prodej objektu jeho tehdejším majitelem. Ateliér se stěhoval plně naloženým nákladním autem TIR do dvorního halového objektu č. p. 2815, za domem č. p. 474 v ulici Jana Palacha v Pardubicích. Prostor pro sochy … Číst dál

Školáci z Kozmic u Vokolků v červnu 1997

Nejdříve jsem si říkala, že napsat něco o návštěvě u Vokolků nebude problém, ale když jsem si sedla k počítači a začala psát, najednou jsem nevěděla co. Marná sláva 20 let je 20 let. Další problém byl v tom, jak zachytit slovy, co jsem viděla. Některá díla mám před očima, ale nevím, jestli se mi … Číst dál

Děti ze ZŠ Studánka na animačním programu k výstavě „Vojmír Vokolek – Mizející poselství“

Z naší školy navštívilo během května Východočeskou galerii hned několik žákovských kolektivů: družinové oddělení paní vychovatelky Mydlářové i třídy 2. C a 1. B. Animačním programem k Vokolkově výstavě nás provázela galerijní edukátorka Pavlína Široká. Nejprve jsme si povídali o tom, jaký je rozdíl mezi sochou a instalací. V jiné místnosti jsme se zastavili u portrétu Paula Cézanna. … Číst dál